Právě se nacházíte: home page » Slovníček pojmů

Slovníček pojmů

  • A
  • B
  • C
  • D
  • E
  • F
  • G
  • H
  • I
  • J
  • K
  • L
  • M
  • N
  • O
  • P
  • Q
  • R
  • S
  • T
  • U
  • V
  • W
  • X
  • Y
  • Z
  • Assigned Amount Unit (AAU)

    Jednotka přiděleného množství dle zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů v platném znění, v rámci Kjótského protokolu představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu CO2eq. v období 2008 - 2012.
  • ČSN 73 0540

    Norma ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov se člení na 4 části: část 1 „Termíny a definice. Veličiny pro navrhování a ověřování", část 2 „Funkční požadavky", část 3 „Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování", část 4 „Výpočtové metody pro navrhování a ověřování". Je to jedna z klíčových norem pro navrhování a hodnocení budov, a to především z hlediska spotřeby energie na vytápění.
  • ČSN EN ISO 13790

    Energetická náročnost budov - Výpočet spotřeby energie na vytápění a chlazení. Tato norma uvádí výpočtové metody pro hodnocení roční spotřeby energie na vytápění a chlazení obytných a nebytových budov nebo jejich část. Tato metoda obsahuje i výpočet roční potřeby energie na vytápění a chlazení pro zajištění požadované teploty v budově.
  • Jmenovitý tepelný příkon zdroje

    Vypočítává se jako podíl běžně udávané hodnoty jmenovitého tepelného výkonu zdroje a jeho účinnosti.
  • Měrná potřeba tepla na vytápění

    Čistá výpočtová potřeba tepla na prostorové vytápění bez vlivu účinnosti otopné soustavy a zdroje tepla. 

    Vypočtené množství tepla v kWh, které je za rok potřeba dodat do místností na vytápění, vztažené na 1 m2 podlahové plochy budovy - nezahrnuje v sobě účinnost otopné soustavy a zdroje tepla. Při výpočtu se postupuje dle ČSN EN ISO 13790, v souladu s TNI 73 0329, TNI 73 0330 a ČSN 73 0540 nebo také v souladu s vyhláškou MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

  • Normová hodnota součinitele prostupu tepla

    UN [W.m-2.K-1] - Normová hodnota UN je hodnota daná normou (ČSN 73 0540-2) jako požadovaná nebo doporučená. Slouží k porovnání součinitele prostupu tepla posuzované konstrukce a následnému vyhodnocení. Například:

    Konstrukce obvodové stěny domu má vypočtený součinitel prostupu tepla
    U = 0,23 W.m-2.K-1
    Normou daná doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro vnější stěnu
    je UN = 0,25 W.m-2.K-1
    U = 0,23 W.m-2.K-1 ≤ UN = 0,25 W.m-2.K-1

    Požadavek je splněn.

  • Obálka budovy

    Obálkou budovy se rozumí všechny konstrukce na systémové hranici budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí.

    null 

  • Průměrný součinitel prostupu tepla

    Uem [W.m-2.K-1] - Udává součinitel prostupu tepla celé obálky budovy (vytápěné zóny), který zahrnuje vlivy všech ochlazovaných konstrukcí tvořících systémovou hranici budovy (vytápěné zóny). Zjednodušeně se jedná o vážený průměr součinitelů prostupu tepla všech ochlazovaných konstrukcí (Ustěn, Uw, Upodlahy, Ustřechy apod.).


    Je definován vztahem: Uem = HT / A, kde:
    HT ... ztráta prostupem tepla (skrz stavební konstrukce, větráním) stanovená pro budovu
    (vytápěnou zónu)
    A ... celková plocha všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy
    (vytápěné zóny)

  • Součinitel prostupu tepla průměrný Uem

    Udává součinitel prostupu tepla celé obálky budovy (vytápěné zóny), který zahrnuje vlivy všech ochlazovaných konstrukcí tvořících systémovou hranici budovy (vytápěné zóny). Zjednodušeně se jedná o vážený průměr součinitelů prostupu tepla všech ochlazovaných konstrukcí (Ustěn, Uw, Upodlahy, Ustřechy apod.).

    Je definován vztahem: Uem = HT / A, kde:

    • HT ... ztráta prostupem tepla (skrz stavební konstrukce, větráním) stanovená pro budovu (vytápěnou zónu),
    • A ... celková plocha všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy (vytápěné zóny).
  • Součinitel prostupu tepla U

    [W.m-2.K-1] Hodnota vyjadřující celkovou výměnu tepla přes stavební konstrukci ve wattech na ploše 1 m2 při teplotním rozdílu 1 Kelvin, tzn. kolik wattů projde 1 metrem čtverečním stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 Kelvin. Čím nižší je tedy hodnota součinitele prostupu tepla, tím lepší jsou tepelně izolační vlastnosti materiálu či konstrukce. Celková hodnota součinitele prostupu tepla není pouhým součtem hodnot jednotlivých materiálů v ideálním výseku konstrukce, ale do hry vstupují také tepelné mosty a tepelné vazby mezi jednotlivými konstrukčními vrstvami.

    Například:

    • mezi vytápěným interiérem a exteriérem přes obvodovou stěnu objektu,
    • mezi dvěma interiéry s rozdílnou teplotou přes vnitřní stěnu,
    • mezi vytápěným interiérem a zeminou pod objektem přes podlahu na terénu apod.

    Stanovuje se jako převrácená hodnota tepelného odporu: U = 1 / R

  • Součinitel prostupu tepla výplně otvoru

    UW [W.m-2.K-1] - Charakterizuje výměnu tepla mezi dvěma prostředími, které jsou vzájemně oddělené výplní otvoru.
  • Součinitel prostupu tepla výplně otvoru UW

    Charakterizuje výměnu tepla mezi dvěma prostředími, která jsou vzájemně oddělena výplní otvoru.
  • Součinitel prostupu tepla – normová hodnota UN

    Normová hodnota UN je hodnota daná normou (ČSN 73 0540-2) jako požadovaná nebo doporučená. Slouží k porovnání součinitele prostupu tepla posuzované konstrukce a následnému vyhodnocení.

    Například:

    Obvodová stěna domu má vypočtený součinitel prostupu tepla U = 0,23 W.m-2.K-1

    Normou doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro vnější stěnu je UN = 0,25 W.m-2.K-1

    U = 0,23 W.m-2.K-1 ≤ UN = 0,25 W.m-2.K-1          Požadavek je tedy splněn.

  • Součinitel tepelné vodivosti

    λ [W.m-1.K-1] - Součinitel tepelné vodivosti vyjadřuje schopnost materiálu vést teplo, tzn. kolik wattů projde skrz vrstvu materiálu o tloušťce 1 metr při rozdílu teplot 1 Kelvin.
  • Systémová hranice budovy

    Systémová hranice budovy je hranice tvořená vnějším povrchem konstrukcí, které ohraničují vytápěnou zónu

    null

  • Tepelný most

    Jako tepelný most je označována část stavební konstrukce, kde dochází ke zvýšené výměně tepla a mění se tak výrazně její tepelný odpor. Tímto místem uniká více tepelné energie a má v interiéru chladnější povrch, zatímco v exteriéru naopak teplejší povrch než okolní konstrukce. Tepelné mosty vznikají při změně tvaru konstrukce (nároží, kouty), při napojení konstrukcí s odlišnou tepelnou vodivostí, při prostupu prvků o jiné tepelné vodivosti, při změně tloušťky vrstev stavební konstrukce, apod.

    Příklady tepelných mostů:

    • pro obvodovou stěnu jako celek je tepelným mostem celé okno a jeho připojení do
      dané stěny
    • pro obvodovou stěnu je tepelným mostem železobetonový věnec ztužující budovu po
      celém obvodu
    • ve skladbě šikmé zateplené střechy bývají tepelným mostem krokve
    • pro jakoukoliv konstrukci jsou tepelnými mosty prostupující kovové konstrukce (balkónové nosníky, potrubí)

    Tepelné mosty negativně ovlivňují tepelné vlastnosti stavebních konstrukcí!

  • Tepelný odpor vrstvy; tepelný odpor konstrukce

    R [m2.K1.W-1] - Tepelný odpor konstrukce je tepelně-izolační vlastnost vrstvy materiálu nebo stavební konstrukce dané tloušťky.

    Hodnota je dána podílem: R = d / λ , kde:
    d ... tloušťka vrstvy; tloušťka vrstvy ve stavební konstrukci [m]
    λ ... součinitel tepelné vodivosti [W.m-1.K-1]

    Čím je hodnota tepelného odporu vyšší, tím jsou lepší tepelné vlastnosti vrstvy (konstrukce).

  • TNI 73 0302

    Zjednodušený výpočtový postup pro energetické hodnocení solárních tepelných soustav v základních aplikacích (příprava teplé vody, vytápění, ohřev bazénové vody) za jednotných okrajových podmínek pro výpočet měsíční bilance.

  • TNI 73 0330

    Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Bytové domy; tato technická normalizační informace stanovuje jednotný postup hodnocení bytových domů, se zvláštním důrazem na nízkoenergetické a pasivní domy. Stanovuje soubor okrajových podmínek výpočtů, způsob užití budovy v referenčním hodnocení pro jednotné započítání vnitřních tepelných zisků a výměny vzduchu a předepisuje jednotný přístup při uvažování pasivních solárních zisků v budově, účinnost přeměny energie v technických zařízeních a přepočet na hodnoty primární energie.

  • Topný faktor

    (COP, Coefficient of Performance) je základním parametrem ukazujícím „účinnost" tepelného čerpadla. Je to poměr mezi vyrobeným teplem a spotřebovanou elektrickou energií. Čím vyšší je topný faktor, tím levnější je provoz zařízení. Topný faktor se u tepelného čerpadla mění podle podmínek, ve kterých pracuje. Podmínky stanovení topného faktoru se uvádějí například takto: S0/W35, což znamená, že na vstupu do tepelného čerpadla je tekutina o teplotě 0 °C a na výstupu do topného systému tekutina o teplotě 35 °C.
  • Vytápěná zóna

    Vytápěnou zónou je celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován nějaký požadovaný stav vnitřního prostředí (požadovaná teplota, vlhkost). K vytápěné zóně přiléhá buď venkovní prostředí nebo další zóna (např. nevytápěná zóna).

     

    null



Aktuality

09.01.2017 170 milionů na energeticky úsporné renovace veřejných budov

MŽP vyhlašuje třetí výzvu k podávání žádostí o dotaci pro budovy veřejného sektoru. Kromě budov sloužících k poskytování služeb zaměřených na zdravotní lázeňskou léčebně rehabilitační péči, pro které byla určena druhá výzva, je ve třetí výzvě možné nově žádat o dotaci i na nevyužívané veřejné budovy, u kterých nelze doložit reálnou spotřebu energie v předchozím období a nelze je proto podpořit v jiných dotačních programech.

11.12.2015 MŽP vyhlašuje druhou výzvu pro budovy veřejného sektoru

Na energeticky úsporné renovace veřejných budov je k dispozici 150 milionů korun. Žádosti o dotace začne Státní fond životního prostředí ČR přijímat 15. prosince 2015 v 10 hod.

23.03.2015 Změna úředních hodin krajských pracovišť

Od dubna budou úřední hodiny na krajských pracovištích SFŽP ČR sjednoceny pro všechny programy. Krajská pracoviště budete moci navštívit v pondělí, ve středu a v pátek.

23.12.2014 Aktualizace Směrnice MŽP č. 9/2009

Dne 22. prosince 2014 ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal Dodatek č. 7 ke Směrnici MŽP č. 9/2009.

18.12.2014 Krajské pracoviště v Kladně končí

Krajská pobočka SFŽP ČR v Kladně bude ke dni 30. 12. 2014 zrušena. Žádosti, které administruje, budou převedeny na KP Praha - SFŽP ČR, Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4.

15.10.2014 Odstávka informačních systémů SFŽP ČR

Z technických důvodů budou od pátku 17. října od 16 hod do sobotních 17 hod všechny informační systémy SFŽP ČR mimo provoz.

10.09.2014 Ministr prodloužil program Zelená úsporám pro veřejné budovy

Program Zelená úsporám pro budovy veřejného sektoru byl prodloužen až do konce roku 2016.

19.06.2014 Upozornění na omezení služeb informačních systémů SFŽP ČR

Z technických důvodů proběhne ve středu 25. 6. od 17 hodin mimořádná odstávka všech informačních systémů SFŽP ČR a elektronické pošty. Systémy budou částečně zprovozněny ve čtvrtek 26. 6. od 10 hod, k plnému obnovení provozu dojde v 16 hodin.

21.03.2014 Program Zelená úsporám je v cílové rovince

V programu Zelená úsporám již bylo vyplaceno přes 20 miliard korun. Vyzýváme všechny žadatele, kteří mají dokládat realizaci provedených opatření, aby toto doložení neodkládali, ale provedli co nejdříve.

12.11.2013 Dodatek č. 6 ke Směrnici MŽP č. 9/2009

Dne 11. listopadu 2013 byl ministrem životního prostředí Tomášem Janem Podivínským podepsán Dodatek č. 6 ke Směrnici MŽP č. 9/2009. Dodatkem byla prodloužena doba trvání Programu Zelená úsporám a upraveny závazné termíny týkající se administrace žádostí o poskytnutí podpory. Součástí dodatku je také upřesnění některých administrativních procesů a podmínek poskytování podpory.

» Další aktuality >>


Nová zelená úsporám
 


 
NZU 2013


Partneři

Program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR
zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech
Oficiální web programu Zelená úsporám