Otázky a odpovědi
Říká se, že v pasivních domech není možné přitápět, takže tam bývá často zima. Je to pravda?
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
V pasivních domech se vždy navrhuje otopný systém, takže přitápět si lze. Tento systém je o mnoho menší než u běžných domů a měl by postačovat na zajištění potřebné teploty. Je-li někde zima, je to způsobeno poddimenzovaným návrhem nebo chybou při realizaci. Obecně si pasivní domy vystačí s nižší vnitřní teplotou, jelikož není potřeba vyrovnávat teplotní rozdíly chladnějších vnitřních povrchů stěn a oken.
V pasivních domech samozřejmě lze otevírat okna stejně jako v běžných domech. Je však třeba mít na paměti nevýhody spojené s přirozeným větráním okny, protože větrání je už v pasivním domě zajištěno automaticky/ řízeně. Zejména v zimě přicházíme o cenné teplo, které větrací jednotka s rekuperací tepla zpětně využívá. Dále je zvýšená hlučnost, prašnost a průvan v místnosti. Proto pasivní domy využívají řízené větrání, které přináší výhody neustálého přívodu čerstvého vzduchu a zároveň schopnost zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu, který vychází z domu ven.
Je pravda, že pasivní dům se ohřeje jenom dechem lidí, co v něm bydlí?
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Není to pravda. Vnitřní zisky z obyvatel domu a spotřebičů pokryjí asi jen třetinu tepelných ztrát objektu. Další třetinou přispějí sluneční paprsky vstupující do domu okny. V zimě, pokud nesvítí slunce, je pak potřeba pasivní dům dotápět. Je sice pravda, že v mnohem menším měřítku oproti běžným domům, ale ani pasivní dům se bez topení neobejde. Ztráty jsou však tak malé, že na jejich pokrytí stačí topení pomocí ohřátého vzduchu nebo malý otopný systém.
V průměru jsou pasivní domy o 10–15 % dražší než běžné domy splňující dnešní normu. Návratnost investice je při dnešních cenách energií do 15 – 20 let. Hodně závisí také na kvalitě projektu, protože promyšlená řešení mohou hodně ušetřit. Nezkušení projektanti mohou naopak investora poškodit. Dále je důležité dům kvalitně postavit.
Je pravda, že na každou opravu a rekonstrukci musí v pasivním domě přijít speciální odborník?
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Není to pravda. Nemusí se jednat o speciálního odborníka, ale musí být seznámený se zásadami výstavby pasivních domů. To se týká všech profesí podílejících se na výstavbě, ale i rekonstrukci či opravách pasivního domu.
V čem je pasivní dům lepší než normální dům postavený kvalitně?
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Určitě jistotou, kterou poskytuje uživatelům do budoucnosti, že nebudou tolik závislí na cenách energie. Dále je to vyšší kvalita vnitřního prostředí a komfort díky řízenému větrání a kvalitní tepelné izolaci. Předpokládá se také, že pasivní dům si o mnoho lépe udrží svou cenu na trhu nemovitostí.
Je pravda, že pasivní domy se často zabudovávají do země, skoro jako bunkry?
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Není to pravda. To jestli je dům zabudován do země nebo bude klasicky nad zemí nemá vůbec vliv na to, jestli bude pasivní nebo ne. Je možnost pasivní domy zabudovat i částečně do země, ale jedná se o dražší variantu, jelikož kubík prostoru zabudovaného pod zemí je vždycky dražší než kubík nad zemí. Používají se v takových případech materiály, na které jsou kladeny vyšší technické požadavky, jsou dražší a současně mají větší ekologickou stopu.
Žádost o dotaci lze podat i před dokončením domu (před kolaudací). Nezbytnou přílohou žádosti je krycí list, pro podání žádosti v tomto případě ale postačí list vlastnictví k pozemku.
Slyšeli jsme, že pro získání dotace je nutné instalovat do pasivního domu obnovitelný zdroj energie. Je to pravda, a kde je to stanoveno?
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Zobrazit detail » Zobrazit odpověď »
Výslovná podmínka využití obnovitelných zdrojů v pasivním domě v programu Zelená úsporám stanovena není. Ale v některých projektech bude nutné využít obnovitelných zdrojů (např. solárně-termických kolektorů, tepelného čerpadla), aby bylo možné splnit požadavek na potřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé vody a technické systémy budovy, který je obsažen v příloze č. I/12. Na tyto zdroje lze také získat dotaci a při kombinaci pasivního domu se solárně-termickými kolektory navíc i dotační bonus.
Měření vzduchotěsnosti, tzv. blower-door test, se pro přidělení dotace provádí metodou „B“, která slouží k ověření těsnosti prosté obálky budovy za vyloučení technologických průchodů (kanalizace, vzduchotechnika, kouřovody aj.). Provádí se tedy v době, kdy je obálka budovy dokončena, ale ještě je možný přístup k hlavní vzduchotěsnicí vrstvě a lze ji v průběhu testu opravit, bude-li to potřeba.
