Program Zelená úsporám získal další prostředky

„I přes nově získané finanční prostředky je podle předběžných odhadů SFŽP možné očekávat převis v programu Zelená úsporám mezi 3 až 5 miliardami korun. Aktuální průměrná dotace se pohybuje v rozmezí 60 až 65 %. V současné době vedeme jednání s kupci emisních kreditů, protože uvažujeme o snížení dotace v řádu několika procentních bodů, tak abychom mohli uspokojit všechny žadatele, kteří podali žádost dle podmínek programu," řekla 1. náměstkyně ministra Rut Bízková.

"Česká republika je v prodeji jednotek AAU dlouhodobě nejúspěšnější zemí a již několikátý prodej jednotek AAU firmě Mitsui je toho důkazem. Nicméně, nejenom kvůli finanční krizi, ale i vzhledem k velké konkurenci na trhu s emisními kredity, již nelze očekávat tak významné navýšení prostředků v programu Zelená úsporám, jako tomu bylo v roce 2009 a 2010," doplnil náměstek ministra Ivo Hlaváč.

Do dnešního dne prodalo Ministerstvo životního prostředí celkem 85,75 milionů jednotek AAU. Většinu z nich odkoupilo Japonsko (japonská vláda a firma Mitsui). Česko rovněž uzavřelo smlouvy se Světovou bankou a s vládami Rakouska a Španělska.

Stejně jako u všech předchozích smluv, i v tomto případě zůstává vyjednaná cena jednotky AAU i celkový získaný finanční objem důvěrné.

Možnost prodat jednotky AAU získala Česká republika díky tomu, že od roku 1990 snížila své emise skleníkových plynů již o 27,6 %, přičemž se v Kjótském protokolu zavázala k osmiprocentnímu snížení. Své nevyužité právo vypouštět emise skleníkových plynů proto může ve formě jednotek AAU prodat ostatním státům nebo firmám, které své závazky mají problém splnit.

Podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nakládá s jednotkami AAU ^[2] Ministerstvo životního prostředí a výnosy z prodeje jednotek AAU jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ten je poté investuje výhradně do programu Zelená úsporám.

Poznámky:
^[1] Jednotka AAU (jednotka přiděleného množství, Assigned Amount Unit) je jednotka definovaná v rámci Kjótského protokolu, která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu emisí skleníkových plynů v období 2008 - 2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat ostatním zemím. Jednotky přiděleného množství představují vlastně „emisní rozpočet" každé průmyslově vyspělé země, který obdržela na základě svého emisního cíle v rámci Kjótského protokolu.

Jednotky přiděleného množství AAU jsou používány pro počítání závazků v rámci Kjótského protokolu a vytváří tak „mezinárodní měnu", která může být podle článku 17 Kjótského protokolu flexibilně obchodována mezi státy za účelem dosažení redukčních závazků. ČR disponuje podle kjótského závazku právem vypustit do ovzduší celkem cca 900 mil. tun CO2e v období 2008 - 2012. Toto právo je vyjádřeno v jednotkách přiděleného množství AAU. Reálné množství vypuštěných emisí bude podle současných analýz o cca 17 % nižší, než jsou naše cíle v rámci Kjótského protokolu. Tento rozdíl může ČR prodat, v podobě jednotek AAU zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedaří.

^[2] Rozdíl mezi jednotkami AAU a emisními povolenkami EUA: Často dochází k záměně povolenek EUA s jednotkami AAU. S emisními povolenkami EUA se obchoduje pouze v rámci evropského systému emisního obchodování (EU ETS) a obchodují s nimi jednotliví znečišťovatelé, tedy podniky. Od roku 2013 přestanou být firmám přidělovány zdarma a budou si je muset nakupovat rovnou v aukcích. Jednotky AAU jsou součástí celosvětových mechanismů Kjótského protokolu, v jehož rámci ČR musela celkově snížit produkci skleníkových emisí o 8 % vůči roku 1990.